Borovice lesní
Borovice lidově zvaná „sosna, chvoj“ je všeobecně známý, hojně se
u nás vyskytující strom, patřící do čeledi borovicovitých. Je
rozšířená od Evropy až za polární kruh. Není náročná, snese
i značné sucho a písčitou, chudou půdu. Jako okrasný strom se
v zahradách pěstuje borovice černá.
Strom dorůstá do výšky 40 – 50 metrů, kmen má rozkladitě větevnatý
a kořeny jsou široko rozložené a hluboko zapuštěné do země. Jehličí je
úzké, asi 5 cm dlouhé, uloženo po dvou v malé pochvě. Má šedozelenou
barvu. Prašníkové květy jsou žluté a tvoří jehnědy. Pestíkové květy
jsou červené a tvoří také jehnědy. Z nich se později vytvoří
podlouhlé, dolů ohnuté šišky. Ty jsou v prvním roce červenavé, ve
druhém zelené a třetí rok počnou dřevnatět. Za každou šupinou jsou
uložena dvě semena. Na počátku třetího roku začnou semena z šišek
vypadávat, prázdná šiška potom zůstává na stromě do konce roku.
Z borovice nepřijde téměř nic nazmar. Kořeny, dřevo a šišky se
použijí jako palivo, dřevo z kmenů jako stavební materiál, z kůry se
vyrábí tříslo. Pryskyřice z kmene a větví se taví, čistí a získává
se z ní burgundská smůla. Destilací pryskyřice se získává
terpentýnový olej, terpentýnová silice nebo také kalafuna. Ze dřeva se
také ještě vyrábí dehet nebo tak zvaná černá smůla.
V lékařství se upotřebí mladé výhonky, květní pyl, pryskyřice,
terpentýn a tzv. lesní vlna získaná máčením a vařením čerstvého
jehličí.
V lidovém lékařství se používá mladých výhonků k posilujícím
koupelím při dně a revmatismu. Květní pyl se hodí jako zásyp na
opruzeniny. Pryskyřice se může rozehřátá nanést na kus plátna a
přikládat na omrzlá místa, nebo na klouby postižené revmatismem. Při
zánětu močového měchýře, při žlučových kamenech a nadýmání se
užívá 5 – 10 kapek přečištěného terpentýnového oleje ve sklence
mléka 3 krát denně. Při zánětu průdušek se terpentýnový olej
inhaluje.
Tagy: sosna, terpentýnová silice, kalafuna, terpentýnový olej, burgundská smůla, borovice černá, chvoj
