Netřesk střešní
Netřesk střešní, lidově také nazývaný „hromotřesk, nebotřesk,
mužík menší, rozchodník ostrý“, je vytrvalá rostlina, patřící do
čeledi tlusticovitých. Jeho domovinou jsou Alpy. Dříve se věřilo, že
chrání před bleskem, proto byl pěstován také na střechách. Odtud
pochází jeho jméno. Dnes ho najdeme na zdech a pustých, skalnatých
místech.
Z oddenku v zemi vyrůstá kulatá růžice dužnatých listů. Z jejich
úžlabí vybíhají dlouhé výhonky, upevňující se snadno kořínky
k zemi. Proto se netřesk velmi rychle množí. V červnu vyroste z růžice
lodyha vysoká asi 30 centimetrů. Je pokryta objímavými, šupinovitými,
dosti tlustými listy.
Netřesk kvete v červenci a srpnu růžovými květy, které tvoří vrcholík
na konci lodyhy. Semeníků je dvanáct a uzrávají v mnohosemenné
měchýřky.
Netřesk se pěstuje hlavně v zahradách na skalkách. Jeho pěstování není
těžké. Má rád půdu kamenitou nebo písčitou, dostatek slunce i vláhy.
Množíme ho brzy z jara oddělením kořenujících výhonů od matečné
rostliny.
Čerstvé listy pro použití v domácím lékařství sbíráme od května do
září. Pokud je chceme sušit, provádíme sběr v červenci a srpnu v době
květu. Sušíme ve stínu.
Listy netřesku obsahují látky tříslovinné, hořčinu, cukr a sliz.
V lidovém lékařství se užívá při chorobách močového měchýře, při
průjmu a úplavici. Zevně se list netřesku přikládá na bodnutí hmyzem a
rozmačkané listy na spáleniny. Šťáva z čerstvého netřesku přidaná do
vody se používá k výplachům úst při zánětech.
Tagy: pěstování netřesku, sběr netřesku, sušení netřesku, sempervivum tectorum, léčivé účinky netřesku, použití netřesku střešního
