Saturejka

Saturejka je koření používané již od pradávna. Pochází z oblastí kolem Černého moře, východního Středomoří a jižní Evropy. Ve střední Evropě se pěstovala již v 9. století a bývala nedílnou součástí staročeské kuchyně. Český botanický název je saturejka zahradní, lidově nazývána satorka, čibr, šubra.
U nás se pěstuje saturejka zahradní a saturejka horská. Je to bylina až 30 cm vysoká, patřící do čeledi hluchavkovitých. Má drobné čárkovitě kopinaté lístky a drobné bělavé až narůžovělé kvítky. Celá bylinka příjemně voní a má palčivou chuť. Snadno se dá pěstovat, jak na zahrádce, tak v truhlíku za oknem. Na záhon se seje do řádků 20 – 30 cm širokých na slunné stanoviště. Nejlépe se jí daří v lehčích humózních půdách. Vzchází asi za dva týdny. Kvete od července do září. V této době odstřiháváme nať saturejky a sušíme jí.
Saturejka působí proti nadýmání, usnadňuje trávení a zažívání, podporuje chuť k jídlu, působí mírně močopudně a má protizánětlivé účinky. Je vhodné přidávat saturtejku do tučnějších jídel, protože její třísloviny mají protiprůjmový účinek.
Saturejka je dnes oblíbená i ve světových kuchyních. Je používána například v Rusku, Itálii, Francii, Španělsku, Anglii, ale i v Americe. V Bulharsku se saturejka přidává do oblíbené směsi koření nazývané „čubrica“ (směs saturejky, pálivých papriček, kukuřičné opražené mouky a semen pískavice).
Jako koření používáme saturejku čerstvou i sušenou. Můžeme jí přidávat do všech luštěninových pokrmů, do kapusty, k nakládání okurek a zelí, do zeleninových salátů, bylinkového másla, bylinkových omáček, bramborové polévky, při přípravě drůbeže, zvěřiny, klobás a při uzení masa. Sušená se přidává také do rajské omáčky, majonéz, k houbám, do jídel z krupek a krup a podobně.

Tagy: saturejka zahradní, satureia hortensis, čubrica, šubra, číbr, satorka, léčivé účinky saturejky, saturejka horská, použití saturejky