Saturejka
Saturejka je koření používané již od pradávna. Pochází z oblastí
kolem Černého moře, východního Středomoří a jižní Evropy. Ve střední
Evropě se pěstovala již v 9. století a bývala nedílnou součástí
staročeské kuchyně. Český botanický název je saturejka zahradní, lidově
nazývána satorka, čibr, šubra.
U nás se pěstuje saturejka zahradní a saturejka horská. Je to bylina až
30 cm vysoká, patřící do čeledi hluchavkovitých. Má drobné čárkovitě
kopinaté lístky a drobné bělavé až narůžovělé kvítky. Celá bylinka
příjemně voní a má palčivou chuť. Snadno se dá pěstovat, jak na
zahrádce, tak v truhlíku za oknem. Na záhon se seje do řádků 20 –
30 cm širokých na slunné stanoviště. Nejlépe se jí daří v lehčích
humózních půdách. Vzchází asi za dva týdny. Kvete od července do
září. V této době odstřiháváme nať saturejky a sušíme jí.
Saturejka působí proti nadýmání, usnadňuje trávení a zažívání,
podporuje chuť k jídlu, působí mírně močopudně a má protizánětlivé
účinky. Je vhodné přidávat saturtejku do tučnějších jídel, protože
její třísloviny mají protiprůjmový účinek.
Saturejka je dnes oblíbená i ve světových kuchyních. Je používána
například v Rusku, Itálii, Francii, Španělsku, Anglii, ale i v Americe.
V Bulharsku se saturejka přidává do oblíbené směsi koření nazývané
„čubrica“ (směs saturejky, pálivých papriček, kukuřičné opražené
mouky a semen pískavice).
Jako koření používáme saturejku čerstvou i sušenou. Můžeme jí
přidávat do všech luštěninových pokrmů, do kapusty, k nakládání
okurek a zelí, do zeleninových salátů, bylinkového másla, bylinkových
omáček, bramborové polévky, při přípravě drůbeže, zvěřiny, klobás a
při uzení masa. Sušená se přidává také do rajské omáčky, majonéz,
k houbám, do jídel z krupek a krup a podobně.
Tagy: saturejka zahradní, satureia hortensis, čubrica, šubra, číbr, satorka, léčivé účinky saturejky, saturejka horská, použití saturejky
