Tymián

Tymián lidově nazýván „vlašská mateřídouška“ byl již dávno používán jako koření, lék a aromatická bylina. Bývá přirozenou součástí stálezelených porostů ve Středomoří. Je to jedno z důležitých, hodně rozšířených koření pěstovaných hlavně ve Španělsku, Itálii, Francii, Řecku a Albánii. U nás byla vyšlechtěna odrůda s citrónovou vůní zvaná „Lemona“.
Je to vytrvalý polokeř patřící do hluchavkovitých rostlin, dorůstající až do výšky 50 cm. Má drobné čárkovité listy, šedě plstnaté a drobné modrofialové květy. Daří se mu v lehčích půdách a na slunném stanovišti, chráněném před větrem. Některé odrůdy se množí pouze vegetativně, dělením trsů, ale pěstujeme ho i ze semen. V pařeništi nebo v truhlíku se předpěstují sazenice, které vysazujeme v květnu do volné půdy. Nať tymiánu sklízíme od května do července.
Tymián je také léčivou rostlinou. Působí proti průjmům, nadýmání, ulevuje při chronických zánětech žaludku a působí dezinfekčně proti střevním parazitům. Mírní také kašel, pomáhá při bronchitidách a černém kašli. Je to dezodorační přípravek (odstraňuje pachy). Ve větší míře však není zdraví prospěšný, může způsobit až otravu.
Jako koření používáme nejvíce 3 čajové lžičky sušeného na 1 kg potravin, běžně spíše jen jednu lžičku, nebo snítku čerstvého tymiánu. Má aromatickou vůni a nahořklou chuť. Tymián používáme při přípravě ryb, zvěřiny, sekaných mas, při uzení masa, do omáček, salátů, do některých polévek, do hrachových a fazolových pokrmů, k zelenině, při nakládání okurek, na italskou pizzu a podobně.

Tagy: vlašská mateřídouška, léčivé účinky tymiánu, použití tymiánu, thymus vulgaris, lemona