Tymián
Tymián lidově nazýván „vlašská mateřídouška“ byl již dávno
používán jako koření, lék a aromatická bylina. Bývá přirozenou
součástí stálezelených porostů ve Středomoří. Je to jedno
z důležitých, hodně rozšířených koření pěstovaných hlavně ve
Španělsku, Itálii, Francii, Řecku a Albánii. U nás byla vyšlechtěna
odrůda s citrónovou vůní zvaná „Lemona“.
Je to vytrvalý polokeř patřící do hluchavkovitých rostlin, dorůstající
až do výšky 50 cm. Má drobné čárkovité listy, šedě plstnaté a
drobné modrofialové květy. Daří se mu v lehčích půdách a na slunném
stanovišti, chráněném před větrem. Některé odrůdy se množí pouze
vegetativně, dělením trsů, ale pěstujeme ho i ze semen. V pařeništi
nebo v truhlíku se předpěstují sazenice, které vysazujeme v květnu do
volné půdy. Nať tymiánu sklízíme od května do července.
Tymián je také léčivou rostlinou. Působí proti průjmům, nadýmání,
ulevuje při chronických zánětech žaludku a působí dezinfekčně proti
střevním parazitům. Mírní také kašel, pomáhá při bronchitidách a
černém kašli. Je to dezodorační přípravek (odstraňuje pachy). Ve
větší míře však není zdraví prospěšný, může způsobit až
otravu.
Jako koření používáme nejvíce 3 čajové lžičky sušeného na 1 kg
potravin, běžně spíše jen jednu lžičku, nebo snítku čerstvého
tymiánu. Má aromatickou vůni a nahořklou chuť. Tymián používáme při
přípravě ryb, zvěřiny, sekaných mas, při uzení masa, do omáček,
salátů, do některých polévek, do hrachových a fazolových pokrmů,
k zelenině, při nakládání okurek, na italskou pizzu a podobně.
Tagy: vlašská mateřídouška, léčivé účinky tymiánu, použití tymiánu, thymus vulgaris, lemona
