Heřmánek pravý

Heřmánek pravý, lidově nazývaný „rmen voňavý“, patří do čeledi hvězdnicovitých. U nás roste hlavně na mezích, polích, rumištích a u cest. Poslední dobou ho však začal nahrazovat heřmánek cizí (terčovitý), který se k nám dostal koncem minulého století z Asie. Je to jednoletá až dvouletá bylina, která se spokojí i s velmi chudou půdou.
Z tenkého kořene v zemi vyrůstá rozvětvená lodyha, asi čtvrt metru vysoká. Listy jsou řídké, přisedavé s čárkovitými úkrojky. Od června do srpna se objevují na dlouhých stopkách květní úbory. Ze žlutých terčů vyrůstají bílé paprsky, které se později ohýbají dolů.
Blízkým příbuzným heřmánku pravého je heřmánek cizí, který je mohutnější a rozložitější. Má úbory ze žlutozelenými terči a nemá bílé paprsky. Má stejné vlastnosti jako heřmánek pravý.
Heřmánku pravému je také podobný heřmánek nevonný, lidově nazývaný „rmen psí“.
Heřmánek pravý i heřmánek cizí obsahují éterický olej temně modré barvy, tříslovinu, hořčinu a minerální látky. Oba druhy mají aromatickou vůni a nahořklou chuť.
Heřmánek se používá ponejvíce v lékařství a také při výrobě vonných látek. Využívá se květů a v menší míře i nati.
V domácím lékařství patří heřmánek už od pradávna k nejoblíbenějším bylinám. Využívá se při nadýmání, k léčení střevní koliky u dětí, při ischiasu, revmatismu a svalovém revmatismu. Dále slouží při léčbě onemocnění horních cest dýchacích, k výplachům při zánětech ústní dutiny a po vytržení zubu.
Z heřmánku připravujeme čaj, přísady do koupele, obklady, páry a další domácí léčivé přípravky.

Tagy: rmen voňavý, matricaria recutita, léčivé účinky heřmánku, rmen psí, heřmánek terčovitý, heřmánek cizí