Lišejník islandský
Lišejník islandský, jinak zvaný také pukléřka islandská, lidově
nazývaný „islandský mech“, patří do čeledi terčovkovitých. Je
domovem hlavně v severních oblastech. U nás se vyskytuje v horských
oblastech na půdě v jehličnatých lesích a na suchých pastvinách.
Je to rozvětvující se laločnatá stélka dosahující výšky 5 –
10 centimetrů. Na líci jsou stélky s laloky zelenohnědé, na rubu
světlejší s červeným nádechem. Tvoří polštářky.
Hlavní součástí lišejníku islandského je lišejníkový škrob (70%)
zvaný lichenin. Mimo to ještě obsahuje hořčinu cetrarin. Chutná hořce a
slizovitě a příjemně voní po houbách. Používá se celá rostlina.
Lišejník islandský se sbírá v létě za suchého počasí. Dobře se
očistí, rozprostře do tenkých vrstev na slunce a usuší se. Sušením
získá hnědou barvu.
Lišejníku islandského se u nás používá v lékařství. V domácím
léčitelství se ho užívá při žaludečních potížích, při slabostech a
vaří se z něj plicní čaj.
Tagy: pukléřka islandská, lišejníkový škrob, cetrarin, lichenin, islandský mech
