Lišejník islandský

Lišejník islandský, jinak zvaný také pukléřka islandská, lidově nazývaný „islandský mech“, patří do čeledi terčovkovitých. Je domovem hlavně v severních oblastech. U nás se vyskytuje v horských oblastech na půdě v jehličnatých lesích a na suchých pastvinách.
Je to rozvětvující se laločnatá stélka dosahující výšky 5 – 10 centimetrů. Na líci jsou stélky s laloky zelenohnědé, na rubu světlejší s červeným nádechem. Tvoří polštářky.
Hlavní součástí lišejníku islandského je lišejníkový škrob (70%) zvaný lichenin. Mimo to ještě obsahuje hořčinu cetrarin. Chutná hořce a slizovitě a příjemně voní po houbách. Používá se celá rostlina.
Lišejník islandský se sbírá v létě za suchého počasí. Dobře se očistí, rozprostře do tenkých vrstev na slunce a usuší se. Sušením získá hnědou barvu.
Lišejníku islandského se u nás používá v lékařství. V domácím léčitelství se ho užívá při žaludečních potížích, při slabostech a vaří se z něj plicní čaj.

Tagy: pukléřka islandská, lišejníkový škrob, cetrarin, lichenin, islandský mech