Komonice lékařská

Komonice lékařská, lidově také nazývaná „úbytní koření, kamenná jetelinka“, je dvouletá rostlina patřící do čeledi bobovitých. Je rozšířená skoro po celé Evropě. Můžeme jí nalézt na loukách, úhorech, kamenitých místech, železničních náspech a podobně.

Z jejího kořene vyrůstá lodyha do výšky až jednoho metru. Vyrůstají z ní trojčetné listy s dlouhými řapíky. Lístky jsou podlouhle kopinaté se zoubkovanými okraji. Kvete zlatožlutými květy v červenci a srpnu. Květy jsou uspořádány do úžlabních hroznů. Jednotlivé květy mají krátký, pěticípý kalich. Semeník uzrává ve vejčitý lusk, jehož povrch je kožovitý. Jsou v něm obyčejně dvě semena.

Kromně komonice lékařské u nás roste také komonice bílá, která má bílé květy a také se pěstuje komonice vysoká a komonice modrá s tmavě modrými květy.

Pěstování komonice není náročné, spokojí se i s velmi chudou půdou. Seje se na jaře v dubnu. Nať sbíráme v době květu, v červenci a srpnu. Uřezávají se asi 25 centimetrů dlouhé vrcholky lodyh, které se suší rozprostřené na slunci. Posbírané květy sušíme v tenkých vrstvách za mírné teploty.

Celá nať i květy obsahují kumarin. Chutná hořce a slaně.
Jako drogy se používá kvetoucí nať nebo pouze květy.
Ve včelařství slouží všechny druhy komonice jako medonosné rostliny, proto je včelaří vysévají poblíž včelínů.
Komonice modrá se používá jako koření při výrobě sýrů.
Přidává se také jako aromatická přísada k rozmanitým tabákovým směsím.
V domácnosti může sloužit jako účinný prostředek proti molům.

V lidovém lékařství se jen zřídka kdy užívá vnitřně. V tomto případě slouží proti průjmu. Zevně se komonice užívá k obkladům na otoky, při revmatických potížích a ischiasu se z ní připravuje mast.

Tagy: komonice bílá, kamenná jetelinka, úbytní koření, komonice modrá, komonice vysoká