Maří list

Tato bylinka se již od středověku pěstovala na zahradách klášterů a později i ostatních zahrádkách ve střední Evropě. Pod názvem balsamita ji rozšířila středověká bylinkářka abatyše Hildegarda. Maří list byl později oblíben také v Anglii, kde jeho listy používala například královna Alžběta na dezinfekci a aromatizaci prádla. Sušené listy sloužily také jako aromatická záložka do bible a modlitebních knih (bible leaf). Byl také pěstován a oblíben v zahrádkách našich babiček.
Maří list je vytrvalá rostlina z čeledi hvězdnicovitých pocházející z Přední Asie. Vytváří podzemní oddenky z nichž vyrůstají elipsovité a kožovité listy. Lodyha až 1 m vysoká je vzpřímená, na koncích rozvětvená s drobnými lístky. Květní úbory jsou malé, žluté, kvetou od července do října a připomínají květy vratiče. Množí se semeny, oddenky nebo kořenovými odnožemi. Není náročná na půdu a prostředí, potřebuje jen dostatek slunce. Mladé listy se sbírají po celé vegetační období.
Maří list byl používán pro dobré trávení, proti nadýmání, je žlučopudný a má uklidńující účinky. Čerstvé listy se přikládají na místa po bodnutí hmyzem, otoky a odřeniny.
Mářím listem se nejvíce koření v Anglii, Itálii, Německu a v Arménii. Jako koření se užívá čerstvý nebo sušený list. Čerstvý dává příjemnou chuť vařeným bramborám, salátům, nbádivkám a jídlům z mletého masa. Sušený má větší aroma a užívá se při přípravě skopového masa, mletého masa, zeleninových zapékaných jídel a podobně. Zacházíme s ním opatrně, stačí jen malé množství, zvláště sušeného. Má silnou vůni a nahořklou chuť. Dnes již se však toto koření moc nepoužívá.

Tagy: balsamita