Maří list
Tato bylinka se již od středověku pěstovala na zahradách klášterů a
později i ostatních zahrádkách ve střední Evropě. Pod názvem balsamita
ji rozšířila středověká bylinkářka abatyše Hildegarda. Maří list byl
později oblíben také v Anglii, kde jeho listy používala například
královna Alžběta na dezinfekci a aromatizaci prádla. Sušené listy
sloužily také jako aromatická záložka do bible a modlitebních knih (bible
leaf). Byl také pěstován a oblíben v zahrádkách našich babiček.
Maří list je vytrvalá rostlina z čeledi hvězdnicovitých pocházející
z Přední Asie. Vytváří podzemní oddenky z nichž vyrůstají elipsovité
a kožovité listy. Lodyha až 1 m vysoká je vzpřímená, na koncích
rozvětvená s drobnými lístky. Květní úbory jsou malé, žluté, kvetou
od července do října a připomínají květy vratiče. Množí se semeny,
oddenky nebo kořenovými odnožemi. Není náročná na půdu a prostředí,
potřebuje jen dostatek slunce. Mladé listy se sbírají po celé vegetační
období.
Maří list byl používán pro dobré trávení, proti nadýmání, je
žlučopudný a má uklidńující účinky. Čerstvé listy se přikládají na
místa po bodnutí hmyzem, otoky a odřeniny.
Mářím listem se nejvíce koření v Anglii, Itálii, Německu a v Arménii.
Jako koření se užívá čerstvý nebo sušený list. Čerstvý dává
příjemnou chuť vařeným bramborám, salátům, nbádivkám a jídlům
z mletého masa. Sušený má větší aroma a užívá se při přípravě
skopového masa, mletého masa, zeleninových zapékaných jídel a podobně.
Zacházíme s ním opatrně, stačí jen malé množství, zvláště
sušeného. Má silnou vůni a nahořklou chuť. Dnes již se však toto
koření moc nepoužívá.
Tagy: balsamita