Vstavač vojenský
Vstavač vojenský (přilbonosný), lidově také nazýván „kukačka,
žežulka“, je vytrvalá bylina z čeledi vstavačovitých. U nás patří
k ohroženým druhům, proto ho nalezneme jen v malém množství, například
na sušších lukách, na výslunných návrších a v lesích, hlavně ve
vápenaté půdě.
V zemi má vstavač dvě podlouhlé hlízy (starou, mateřskou a mladou,
dceřinnou). Mateřská je vrásčitá, měkká, dceřinná je hladká a tuhá.
Z hlízy vyrůstá dutá, nerozvětvená lodyha do výšky asi půl metru.
Spodní listy jsou krátké, úzce kopinaté a sbíhají po lodyze jako pochva.
Horní jsou široce kopinaté a tvoří na lodyze také pochvu. Okraje listů
jsou hladké.
Vstavač vojenský kvete v květnu a červnu bleděnachovými květy,
uspořádanými na konci lodyhy do hroznu. Každý květ je podepřen malým
vejčitým listenem. Okvětí je složeno ze šesti lupínků. Pět je
uspořádáno tak, že tvoří přilbu, šestý, který nazýváme medníkem, je
trojlaločný a tvoří ostruhu. Květ má jednu tyčinku, jejíž pyl se
slepuje ve dvě vejčitá tělíska, nazývané brylky. Tyčinka je přirostlá
k čnělce. Plodem je tobolka.
Používaná část rostliny je pouze dceřinná hlíza. Jsou v ní obsaženy
látky slizové, trochu škrobu, bílkovinných látek a cukru.
Sbírá se v červnu a červenci, v době květu nebo těsně po něm, kdy
lodyha začíná vadnout. Sbíráme jen hladké a pevné dceřinné hlízy.
Odstraníme z nich hlínu a vnější blány a hlízy spaříme vroucí vodou.
Sušíme je rychle umělým teplem v sušárně nebo na prudkém slunci,
navlhčeny na motouze. Sušením hlízy ztvrdnou a okraje mají průhledné.
Hlíz se používá k výrobě lepidla, k apreturování tkanin a
v lékařství.
V lidovém lékařství se prášku z rozdrcené hlízy vstavače vojenského
používá na přípravu nálevu proti průjmu a na dráždivý kašel.
Tagy: orchis militaris, použití vstavače, sušení vstavače, sběr vstavače, léčivé účinky vstavače
