Vstavač vojenský

Vstavač vojenský (přilbonosný), lidově také nazýván „kukačka, žežulka“, je vytrvalá bylina z čeledi vstavačovitých. U nás patří k ohroženým druhům, proto ho nalezneme jen v malém množství, například na sušších lukách, na výslunných návrších a v lesích, hlavně ve vápenaté půdě.
V zemi má vstavač dvě podlouhlé hlízy (starou, mateřskou a mladou, dceřinnou). Mateřská je vrásčitá, měkká, dceřinná je hladká a tuhá. Z hlízy vyrůstá dutá, nerozvětvená lodyha do výšky asi půl metru.
Spodní listy jsou krátké, úzce kopinaté a sbíhají po lodyze jako pochva. Horní jsou široce kopinaté a tvoří na lodyze také pochvu. Okraje listů jsou hladké.
Vstavač vojenský kvete v květnu a červnu bleděnachovými květy, uspořádanými na konci lodyhy do hroznu. Každý květ je podepřen malým vejčitým listenem. Okvětí je složeno ze šesti lupínků. Pět je uspořádáno tak, že tvoří přilbu, šestý, který nazýváme medníkem, je trojlaločný a tvoří ostruhu. Květ má jednu tyčinku, jejíž pyl se slepuje ve dvě vejčitá tělíska, nazývané brylky. Tyčinka je přirostlá k čnělce. Plodem je tobolka.
Používaná část rostliny je pouze dceřinná hlíza. Jsou v ní obsaženy látky slizové, trochu škrobu, bílkovinných látek a cukru.
Sbírá se v červnu a červenci, v době květu nebo těsně po něm, kdy lodyha začíná vadnout. Sbíráme jen hladké a pevné dceřinné hlízy. Odstraníme z nich hlínu a vnější blány a hlízy spaříme vroucí vodou. Sušíme je rychle umělým teplem v sušárně nebo na prudkém slunci, navlhčeny na motouze. Sušením hlízy ztvrdnou a okraje mají průhledné.
Hlíz se používá k výrobě lepidla, k apreturování tkanin a v lékařství.
V lidovém lékařství se prášku z rozdrcené hlízy vstavače vojenského používá na přípravu nálevu proti průjmu a na dráždivý kašel.

Tagy: orchis militaris, použití vstavače, sušení vstavače, sběr vstavače, léčivé účinky vstavače