Kozlík lékařský
Kozlík lékařský, lidově nazývaný „baldrán, baldrián, odolen,
kořen kočičí, paldrán, kozelec, kozlíček“, je vytrvalá rostlina
patřící do čeledi kozlíkovitých. Najdeme ho téměř po celé Evropě
v nížinách i horských krajích. Má rád dostatek vláhy, proto roste
hlavně na vlhkých loukách, u potoků, podél cest a příkopů.
Z kořene v zemi vyrůstá dutá lodyha do výšky až jednoho metru. Na
dolním konci je pokrytá chlupy. Listy jsou lichozpeřené s pěti až deseti
jařmy, jejichž čárkovité lístky mají pilovité okraje. Jsou mírně
tmavší než lodyha.
Kozlík lékařský kvete od května do srpna bílými nebo načervenalými
květy uspořádanými do chocholíku. Semeník uzrává v hnědou nažku, na
níž kališní trubka tvoří korunku s chmýřím.
Protože poptávka po kozlíku je dosti velká, často se pěstuje pomocí
divokých rostlinek nebo za semen.
U kozlíku lékařského se využívá oddenku, přičemž se rozeznává jesli
je z vlhkých nebo suchých míst. Z vlhkých míst se nazývá radix
Valerianae palustris, ze suchých míst radix Valerianae silvestris. Liší se
od sebe barvou a povrchem.
Hlavní součást kozlíku je éterický olej. Bylina rostoucí na suchých
místech má více účinných látek než z míst vlhkých. Má ostrou chuť,
v čerstvém stavu nezapáchá, usušená však páchne ostře, nepříjemně
jako kočičí moč. Ve větších dávkách způsobuje kozlík zvýšenou
teplotu a nepříznivě účinkuje na nervovou soustavu. Slouží jen
k lékařským účelům, jiné upotřebení nemá.
Kozlík má velké využití v lékařství i v domácím léčitelství
všude tam, kde chceme působit na nervovou soustavu. Dále se používá při
migréně, bolestech hlavy, při žaludečních křečích, záchvatech
padoucnice, při bolestivé menstruaci a proti roupům se připravuje
z kozlíku klystýr.
Tagy: baldrán, použití kozlíku lékařského, léčivé účinky kozlíku lékařského, radix valerianae, kozlíček, kozelec, odolen, valeriana officinalis
