Sléz lesní
Sléz lesní je dvouletá až vytrvalá bylina, patřící do čeledi
slézovitých. U nás je zcela běžnou rostlinou, kterou můžeme najít na
lesních mýtinách, suchých loukách, podél cest, potoků a na
rumištích.
Z kořene v zemi vyrůstá jedna nebo několik rozvětvených, na povrchu
srstnatých lodyh, až do výšky jednoho metru. Listy na delších řapících
jsou okrouhlé, s pěti až sedmi zašpičatělými laloky a s vroubkovanými,
pilovitými okraji.
Sléz lesní kvete od června do října bleděrůžovými květy s tmavšími
pruhy, posazenými na krátkých stopkách v listovém úžlabí. Někdy
můžou mít i bílou barvu. Kalich je dvojitý, vnější je trojlistý,
vnitřní pětilistý. Kališní lístky jsou trojhranné. Semeník obsahuje
pouzdra s jedním semínkem, sestavená do kruhu. Vybíhá v mnohoklannou
čnělku. Plodem jsou ploché tvrdky.
Příbuzný slézu lesnímu, je sléz malolistý, který má menší květy.
Pro pěstování slézu je nejlepší lehká půda, bohatá na humus a
stanoviště spíše zastíněné. Semena se sejí v březnu až dubnu do
volné půdy nebo na podzim do pařeniště. Z něj se příští jaro
přesazují rostlinky do volné půdy.
Květy se otrhávají od června do září za suchého počasí. Suší se
rychle umělým teplem.
Listy se sbírají v době květu rostliny, celé s řapíky. Suší se také
nejlépe umělým teplem.
Použitelná část rostliny je květ a list. Celá rostlina, hlavně květy,
obsahují mnoho slizových látek a tříslovinu.
Z listů slézu lesního se dělá barvivo, které v kyselém prostředí
zrůžoví, v zásaditém zmodrá.
V lidovém lékařství se užívá květu při chorobách dýchacího
ústrojí, při zánětu průdušek, záduše a listu při střevních
zánětech.
Tagy: malva sylvestris, sléz malolistý, sběr slézu lesního, použití slézu, pěstování slézu, léčivé účinky slézu lesního
