Kopřiva

U nás rostoucí kopřiva žahavka a kopřiva dvoudomá je vytrvalá rostlina, patřící do čeledi kopřivovitých. Protože se spokojí i s nejchudší půdou, můžeme jí najít na rumištích, úhorech, u cest, plotů, v houštinách a lesích.
Z jejího kořene vyrůstá někdy až půl metru vysoká lodyha. Na ní jsou polodlouhle vejčité, u řapíku srdčitě vykrojené listy, s hrubě pilovitými okraji. Celá rostlina je pokryta tuhýmu chlupy. Při dotyku se chlupy ulomí, ostrá šťáva z nich se vyleje v nepatrném množství na pokožku a způsobuje palčivost a zarudnutí.
Kopřiva kvete žlutozeleně v červenci a srpnu.
Používaná část rostliny jsou hlavně listy, někdy i kořeny a semena. Hlavní účinnou látkou kopřivy je její šťáva v chlupech, která obsahuje hodně kyseliny mravenčí. V rostlině jsou ještě přítomny minerální látky, hořčiny, tříslovinné látky, sliz a olej.
Mladé rostliny trhané brzy z jara mají mnoho vitamínů a minerálních látek (železo, hořčík, vápník, mangan). Dají se použít jako zelenina i koření.
Listy se pro účely sušení sbírají v červenci a srpnu, v době květu kopřivy. Suší se opatrně, rozložené do tenkých vrstev, tak aby byla zachována její tmavězelená barva.
Kořeny se sbírají pozdě na podzim. Omyjí se a zvolna usuší v teple. Semeno se získá vydrolením ze zralých rostlin.
Kopřivových listů se v průmyslu používá ke zpracování chlorofylu. V domácnosti se z kopřivových listů připravuje špenát, jarní polévka, velikonoční nádivka a salát. Přidává se také do zeleninových jídel, omelet a podobně.
V domácím lékařství se kopřiva používá na podporu trávení a při chudokrevnosti. Má také žlučopudné a močopudné účinky a udajně snižuje i obsah cukru v krvi.

Tagy: kopřiva dvoudomá, sušení kopřivy, sběr kopřivy, urtica dioica, léčivé účinky kopřivy, kopřiva žahavka