Kopřiva
U nás rostoucí kopřiva žahavka a kopřiva dvoudomá je vytrvalá
rostlina, patřící do čeledi kopřivovitých. Protože se spokojí
i s nejchudší půdou, můžeme jí najít na rumištích, úhorech, u cest,
plotů, v houštinách a lesích.
Z jejího kořene vyrůstá někdy až půl metru vysoká lodyha. Na ní jsou
polodlouhle vejčité, u řapíku srdčitě vykrojené listy, s hrubě
pilovitými okraji. Celá rostlina je pokryta tuhýmu chlupy. Při dotyku se
chlupy ulomí, ostrá šťáva z nich se vyleje v nepatrném množství na
pokožku a způsobuje palčivost a zarudnutí.
Kopřiva kvete žlutozeleně v červenci a srpnu.
Používaná část rostliny jsou hlavně listy, někdy i kořeny a semena.
Hlavní účinnou látkou kopřivy je její šťáva v chlupech, která
obsahuje hodně kyseliny mravenčí. V rostlině jsou ještě přítomny
minerální látky, hořčiny, tříslovinné látky, sliz a olej.
Mladé rostliny trhané brzy z jara mají mnoho vitamínů a minerálních
látek (železo, hořčík, vápník, mangan). Dají se použít jako zelenina
i koření.
Listy se pro účely sušení sbírají v červenci a srpnu, v době květu
kopřivy. Suší se opatrně, rozložené do tenkých vrstev, tak aby byla
zachována její tmavězelená barva.
Kořeny se sbírají pozdě na podzim. Omyjí se a zvolna usuší v teple.
Semeno se získá vydrolením ze zralých rostlin.
Kopřivových listů se v průmyslu používá ke zpracování chlorofylu.
V domácnosti se z kopřivových listů připravuje špenát, jarní polévka,
velikonoční nádivka a salát. Přidává se také do zeleninových jídel,
omelet a podobně.
V domácím lékařství se kopřiva používá na podporu trávení a při
chudokrevnosti. Má také žlučopudné a močopudné účinky a udajně
snižuje i obsah cukru v krvi.
Tagy: kopřiva dvoudomá, sušení kopřivy, sběr kopřivy, urtica dioica, léčivé účinky kopřivy, kopřiva žahavka
