Žindava evropská

Žindava evropská, lidově také nazývaná „ráček černý, ráček živý, zanikl, žankl“, je vytrvalá bylina patřící do čeledi miříkovitých. Roste v podhorských oblastech ve stinných vlhkých lesích (hlavně bukových) nebo v listnatých houštinách.
Z mohutného, černého oddenku v zemi vyrůstá přímá, na povrchu rýhovaná, nerozvětvená lodyha do výšky asi 30 centimetrů. Přízemní listy posazené na dlouhých řapících vyrůstají přímo z oddenku v přízemní listovou růžici. Jsou dlanitě pětidílné. Jejich úkrojky mají klínovitý tvar a jsou rozděleny na tři laloky. Mají nepravidelně pilovité okraje. Na lodyze bývají většinou jen dva malé, přisedavé, trojdílné listy. Úkrojky mají tvar kopinatý.
Žindava evropská kvete v květnu a červnu bílými nebo narůžovělými květy uspořádanými do složeného okolíku většinou s pěti paprsky.
Používaná část rostliny jsou listy nebo celá nať. Obsahuje tříslovinné látky a hořké pryskyřičné látky. Chuť má slabě slanou, hořkou.
Listy a nať se sbírají v době květu (v květnu a červnu). Suší se rychle přirozeným teplem, nejlépe na slunci. Sušením získává rostlina tmavě šedozelenou barvu. Nesprávným sušením hnědne.
V lidovém lékařství se bylina žindava užívá jako prostředek k zastavení průjmu. Zevně se její čerstvá šťáva kape do ran, čímž urychluje hojení. Odvaru z žindavy se používá také k obkladům na rány.
Prodávaná žindavová mast je velkým pomocníkem při hemeroidech a různých atopických ekzémech

Tagy: sanicula europaea, žindava na rány, léčivé účinky žindavy evropské, sušení žindavy, sběr žindavy evropské, žindava na hemeroidy, bylina žindava, žindavová mast, použití žindavy, žindava na průjem