Všedobr horský

Všedobr horský, jinak zvaný všedobr horní, lidově „kořen mistrův, kořen všedobrý, mistrkus“, je vytrvalá rostlina patřící do čeledi miříkovitých. Je rozšířen po celé střední Evropě. Můžeme ho najít hlavně ve vyšších polohách na horských loukách. Pěstuje se také v zahradách.
Všedobr má v zemi silný odenek s četnými postranními kořínky. Z něj vyrůstá, na průřezu hranatá, nerozvětvená lodyha do výšky asi jednoho metru. Na lodyze je několik dvakrát lichozpeřených listů s dlouhými silnými řapíky. Tam kde se řapík sbíhá s lodyhou, vyrůstá blanitý, narudlý listen. Lístky mají tvar vejčitý s jemně pilovitými okraji. Další listy stejného vzhledu vyrůstají přímo z oddenku.
Všedobr horský kvete od června do srpna zelenavě bílými, drobnými květy, uspořádanými do jednoduchého okolíku, který má kolem dvaceti paprsků. Každý kvítek má malý kalich, složený z pěti kališních lístků. Koruna je tvořena z pěti korunních plátků, rozdělených na dva laloky. Pět tyčinek je zakončeno prašníky. Semeník vybíhá ve dvě krátké čnělky s rozeklanými bliznami. Uzrává v dvojnažku.
Všedobr horský se mnoho nepěstuje. Pro svůj růst potřebuje slunné stanoviště a kyprou půdu.
Používaná část rostliny je oddenek. Je v něm obsažen etherický olej vonící po andělice a glykosidy ostruthin a oxypeucedanin. Oddenek má štiplavou chuť.
Sbírá se na jaře v březnu a dubnu nebo na podzim v říjnu. Ke sběru se hodí oddenky z víceletých rostlin. Důkladně se omyjí a odřežou se postranní kořeny. Suší se pozvolna přirozeným nebo umělým teplem. Při tom se silně scvrkávají.
V lidovém lékařství se všedobru využívá s velkou oblibou. Je starým lidovým prostředkem pro usnadnění vykašlávání a vyměšování hlenu při starých katarech průdušek. Dále se užívá při poruchách zažívání a poruchách menstruace.

Tagy: imperatoria ostruthium, léčivé účinky všedobru horského, použití všedobru horského, sušení všedobru horského, sběr všedobru horského, všedobr horní, pěstování všedobru horského