Čekanka obecná

Čekanka obecná, lidově zvaná „čekánek, koření sv.Petra“, je vytrvalá rostlina patřící do čeledi hvězdnicovitých. Můžeme ji najít v celé Evropě i Asii, s vyjímkou asijských krajů s tropickým podnebím. Vyhovuje jí hlinitopísčitá půda, proto nejvíce roste na úhorech, mezích, rumištích a u cest. Hojně se také pěsuje.
Čekanka má v zemi rozvětvený oddenek, ze kterého po rozříznutí vytéká mléčně zbarvená hořká tekutina. Rýhovaná lodyha dorůstá asi do výšky 1 metru a po celé délce se větví. Kvete modře od července do září. Květy jsou uloženy v úžlabích kopinatých, poloobjímatelných listů vyrůstajících z lodyhy. Z podkvětého semeníku uzrává nažka s kališním věncem na vrcholu a pěti podélnými žebry. Květní úbory jsou větší část dne zavřeny, otevírají se jen na několik hodin.
Z divoce rostoucí čekanky se používá nať a kořen. Ve starověku se používalo mladých listů čekanky jako zelenina. Nyní se hojně využívá v potravinářském průmyslu. Z jejích kořenů se vyrábí kávová náhražka zvaná „cikorka“, která na rozdíl od kávy neobsahuje kofein, a proto ji mohou pít i děti.
V lidovém léčitelství se používá čekankový kořen od pradávna jako oblíbený domácí prostředek proti žloutence, při zahlenění průdušek, plic a proti škrkavkám. Čekanková nať se používá k obkladům při bolestivých zánětech.

Tagy: čekánek, cikorka, koření sv.petra