Čekanka obecná
Čekanka obecná, lidově zvaná „čekánek, koření sv.Petra“, je
vytrvalá rostlina patřící do čeledi hvězdnicovitých. Můžeme ji najít
v celé Evropě i Asii, s vyjímkou asijských krajů s tropickým
podnebím. Vyhovuje jí hlinitopísčitá půda, proto nejvíce roste na
úhorech, mezích, rumištích a u cest. Hojně se také pěsuje.
Čekanka má v zemi rozvětvený oddenek, ze kterého po rozříznutí vytéká
mléčně zbarvená hořká tekutina. Rýhovaná lodyha dorůstá asi do výšky
1 metru a po celé délce se větví. Kvete modře od července do září.
Květy jsou uloženy v úžlabích kopinatých, poloobjímatelných listů
vyrůstajících z lodyhy. Z podkvětého semeníku uzrává nažka
s kališním věncem na vrcholu a pěti podélnými žebry. Květní úbory
jsou větší část dne zavřeny, otevírají se jen na několik hodin.
Z divoce rostoucí čekanky se používá nať a kořen. Ve starověku se
používalo mladých listů čekanky jako zelenina. Nyní se hojně využívá
v potravinářském průmyslu. Z jejích kořenů se vyrábí kávová
náhražka zvaná „cikorka“, která na rozdíl od kávy neobsahuje kofein, a
proto ji mohou pít i děti.
V lidovém léčitelství se používá čekankový kořen od pradávna jako
oblíbený domácí prostředek proti žloutence, při zahlenění průdušek,
plic a proti škrkavkám. Čekanková nať se používá k obkladům při
bolestivých zánětech.
Tagy: čekánek, cikorka, koření sv.petra