Ocún podzimní
Ocún podzimní, jinak zvaný ocún jesenní, lidově také „jeseňka,
ocoun, zimovít, luční matečník“, je vytrvalá, prudce jedovatá rostlina,
patřící do čeledi ocúnovitých. Hojně ho můžeme u nás nalézt na
mokrých, horských loukách.
V zemi má vejčitou cibuli, obalenou hnědými listeny. V září a
v říjnu vyrůstá z cibule světlefialový květ bez listů, vysoký 10 –
20 cm. Okvětí tvoří trubku, která se rozšiřuje a jejich šest cípů se
nálevkovitě rozkládá. Na dně trubky je semeník se třemi čnělkami. Na
jaře vyrůstá z cibule tři až pět přizemních, široce kopinatých
listů. Uprostřed mezi nimi je plod, který je složen ze tří měchýřků,
nejprve zelených, potom hnědých. Uvnitř jsou hladká, hnědá, vejčitá
semena.
Využitelná část rostliny jsou cibulky a semena. Hlízy se sbírají na konci
léta, před tím než rostlina vykvete. V této době obsahují nejvíce
účinných látek. Cibule se dobře oloupou, rozkrájí na plátky, silné asi
tři milimetry a rychle usuší.Semena se sbírají v červnu a červenci po
dozrání.
Celá rostlina obsahuje hodně jedovatého alkaloidu zvaného colchicin,
nejvíce je ho v semenech. Cibule obsahuje také 20% škrobu.
Ocún se má upotřebení v lékařství a ve zvěrolékařství.
V lékařství se využívá látek obsažených v ocúnu při revmatismu a
dně. Protože je velmi jedovatý, v lidovém lékařství se nepoužívá.
Tagy: ocún jesenní, colchicin