Ocún podzimní

Ocún podzimní, jinak zvaný ocún jesenní, lidově také „jeseňka, ocoun, zimovít, luční matečník“, je vytrvalá, prudce jedovatá rostlina, patřící do čeledi ocúnovitých. Hojně ho můžeme u nás nalézt na mokrých, horských loukách.
V zemi má vejčitou cibuli, obalenou hnědými listeny. V září a v říjnu vyrůstá z cibule světlefialový květ bez listů, vysoký 10 – 20 cm. Okvětí tvoří trubku, která se rozšiřuje a jejich šest cípů se nálevkovitě rozkládá. Na dně trubky je semeník se třemi čnělkami. Na jaře vyrůstá z cibule tři až pět přizemních, široce kopinatých listů. Uprostřed mezi nimi je plod, který je složen ze tří měchýřků, nejprve zelených, potom hnědých. Uvnitř jsou hladká, hnědá, vejčitá semena.
Využitelná část rostliny jsou cibulky a semena. Hlízy se sbírají na konci léta, před tím než rostlina vykvete. V této době obsahují nejvíce účinných látek. Cibule se dobře oloupou, rozkrájí na plátky, silné asi tři milimetry a rychle usuší.Semena se sbírají v červnu a červenci po dozrání.
Celá rostlina obsahuje hodně jedovatého alkaloidu zvaného colchicin, nejvíce je ho v semenech. Cibule obsahuje také 20% škrobu.
Ocún se má upotřebení v lékařství a ve zvěrolékařství. V lékařství se využívá látek obsažených v ocúnu při revmatismu a dně. Protože je velmi jedovatý, v lidovém lékařství se nepoužívá.

Tagy: ocún jesenní, colchicin