Koriandr
Koriandr je rostlina planě rostoucí ve Středomoří, odedávna pěstovaná
v Indii a v Egyptě. I u nás rostl kdysi jako koření na našich
zahrádkách. Semena koriandru obalená v cukru byla známá jako druh
„cicvárového semínka“, užívaného proti bolestem břicha.
Je to jednoletá (někdy dvouletá) rostlina vysoká až 1 m. Spodní listy má
jednoduše zpeřené, horní úkrojkovité. Kvete bíle až načervenale. Plodem
je kulatá, asi pětimilimetrová, světlehnědá dvojnažka, která se
nerozpadává. Vyžaduje dobře zpracovanou půdu. Vysévá se na jaře do
řádků asi 30 cm vzdálených. V srpnu, kdy je již většina plodů
zahnědlá, se sklízí semeno. Nezralý plod je cítit jakoby po štěnicích.
Dobře vyzrálé plody jsou příjemně aromatické a mají nasládlou,
palčivou chuť.
Dříve se o koriandru říkalo, že působí jako afrodisiakum, takže
posiluje paměť. Jeho silice působí proti nežádoucím baktériím
v zažívacím traktu, odstraňuje nepříjemné nadýmání a křeče.
Jako koření se v malé dávce používají čerstvé listy v gruzínské a
latinskoamerické kuchyni, pro svůj typický aromatický pach. Hlavní
využití ale mají suché plody celé či mleté. Tvoří součást kari
koření. Nejvíce se koriandr používá v kuchyni indické, anglické,
německé ale i ve středozemní. Přidává se do nakládaných hub, červené
řepy, zelí, při uzení masa, do uzenin, omáček, při dušení masa, do
pečiva, cukrovinek a v likérnictví. Kandovaná semínka se žvýkají pro
odstranění zápachu z úst.
Tagy: cicvárové semínko, léčivé účinky koriandru, použití koriandru, coriandrum
