Koriandr

Koriandr je rostlina planě rostoucí ve Středomoří, odedávna pěstovaná v Indii a v Egyptě. I u nás rostl kdysi jako koření na našich zahrádkách. Semena koriandru obalená v cukru byla známá jako druh „cicvárového semínka“, užívaného proti bolestem břicha.
Je to jednoletá (někdy dvouletá) rostlina vysoká až 1 m. Spodní listy má jednoduše zpeřené, horní úkrojkovité. Kvete bíle až načervenale. Plodem je kulatá, asi pětimilimetrová, světlehnědá dvojnažka, která se nerozpadává. Vyžaduje dobře zpracovanou půdu. Vysévá se na jaře do řádků asi 30 cm vzdálených. V srpnu, kdy je již většina plodů zahnědlá, se sklízí semeno. Nezralý plod je cítit jakoby po štěnicích. Dobře vyzrálé plody jsou příjemně aromatické a mají nasládlou, palčivou chuť.
Dříve se o koriandru říkalo, že působí jako afrodisiakum, takže posiluje paměť. Jeho silice působí proti nežádoucím baktériím v zažívacím traktu, odstraňuje nepříjemné nadýmání a křeče.
Jako koření se v malé dávce používají čerstvé listy v gruzínské a latinskoamerické kuchyni, pro svůj typický aromatický pach. Hlavní využití ale mají suché plody celé či mleté. Tvoří součást kari koření. Nejvíce se koriandr používá v kuchyni indické, anglické, německé ale i ve středozemní. Přidává se do nakládaných hub, červené řepy, zelí, při uzení masa, do uzenin, omáček, při dušení masa, do pečiva, cukrovinek a v likérnictví. Kandovaná semínka se žvýkají pro odstranění zápachu z úst.

Tagy: cicvárové semínko, léčivé účinky koriandru, použití koriandru, coriandrum