Přeslička rolní

Přeslička rolní, lidově také nazývaná „chvost, přeslice, stolička“, je vytrvalá bylina, patřící do čeledi přesličkovitých. Můžeme jí najít na loukách, pastvinách, v lesích, ale také na bramborových a obilných polích, hlavně tam, kde je hlinitá a písčitá půda.
Na jaře v březnu a dubnu vyrůstají z oddenků přesličky plodné, rýhované lodyhy rozdělené na články, do výšky asi 20 cm. Mají načervenalou až žlutavou barvu. Na rozhraní článků jsou osmihranné, pochvovité listy. Na vrcholu lodyhy je válcovitý klásek, skládající se ze šestihranných štítků. Pod každým štítkem je několik výtrusnic. Každý výtrus má dva tzv. mrštníky, které po puknutí výtrusnice mrští daleko výtrusem. Když se výtrusnice vyprázdní, lodyhy přesličky uvadnou. V létě vyrůstají z oddenku lodyhy jalové až do výšky 40 cm.
Celá rostlina obsahuje tříslovinné látky, hořčinu a trochu tuku. Spálíme-li přesličku, zbyde nám popel, který je bohatý na kyselinu křemičitou.
Používaná část přesličky je jalová letní nať, která se sbírá od května do září. Uřezávají se zelené výhonky nad oddenkem. Suší se rozprostřená do tenké vrstvy, přirozeným nebo umělým teplem.
Přeslička rolní je od pradávna oblíbeným prostředkem v domácím lékařství. Používá se jí při kataru průdušek, při vodnatelnosti, menstruačních potížích a je součástí lidového plicního čaje. Zevně se používá na hnisavé rány a při krvácení z nosu.

Tagy: sběr přesličky, léčivé účinky přesličky, použití přesličky