Lípa malolistá
Lípa malolistá, jinak zvaná lípa srdčitá, lidově nazývaná „lípa
zimní“, je strom dosahující výšky až 25 metrů. Nejvíce jí roste
v Rusku, kde tvoří rozsáhlé porosty. U nás je lípa skoro národní
strom. Sází se hlavně v parcích, stromořadích ale i v zahradách.
Kůra kmene a starších větví je černošedá s brázdami, mladší větve
mají kůru šedou a hladkou. Řapíkaté listy mají srdčitý tvar.
Lípa kvete v červnu a červenci. Její květy jsou uskupeny ve vrcholících,
které jsou podepřeny suchým listenem. Kvítky mají světlezelený kalich,
složený s pěti lístků. Koruna je složena s pěti žlutozelených
plátků. Nadkvětý semeník uzrává v kulatou nažku.
Kromě malolisté lípy u nás můžeme najít také lípu velkokvětou. Liší
se tím, že má větší listy a květy, a kvete dříve než lípa malolistá.
Zřídka můžeme u nás najít také lípu bílou.
Používaná část jsou lipové květy. Z lípy bílé se však květy
nepoužívají, jsou bezcenné. Poznají se odlišnou vůní. Lipový květ
obsahuje hodně slizu, cukr, tříslovinu a étherický olej.
Lípa slouží hlavně jako stromy okrasný. Její dřevo je ušlechtilým
řezbářským materiálem. Lýko z lípy slouží jako vazivo k výrobě
užitných a ozdobných předmětů. Lipového květu se užívá hojně
v lékařství.
V lidovém léčitelství je lipový květ všeobecně oblíben. Nejvíce se
používá při horečnatých onemocněních horních cest dýchacích, kataru
průdušek, chřipce, při bolestech hlavy a chudokrevnosti. Z lipového dřeva
se dá také zhotovit prášek na čištění zubů.
Tagy: lípa srdčitá, lipový květ, lípa bílá, lípa velkokvětá, lípa zimní