Lípa malolistá

Lípa malolistá, jinak zvaná lípa srdčitá, lidově nazývaná „lípa zimní“, je strom dosahující výšky až 25 metrů. Nejvíce jí roste v Rusku, kde tvoří rozsáhlé porosty. U nás je lípa skoro národní strom. Sází se hlavně v parcích, stromořadích ale i v zahradách.
Kůra kmene a starších větví je černošedá s brázdami, mladší větve mají kůru šedou a hladkou. Řapíkaté listy mají srdčitý tvar.
Lípa kvete v červnu a červenci. Její květy jsou uskupeny ve vrcholících, které jsou podepřeny suchým listenem. Kvítky mají světlezelený kalich, složený s pěti lístků. Koruna je složena s pěti žlutozelených plátků. Nadkvětý semeník uzrává v kulatou nažku.
Kromě malolisté lípy u nás můžeme najít také lípu velkokvětou. Liší se tím, že má větší listy a květy, a kvete dříve než lípa malolistá. Zřídka můžeme u nás najít také lípu bílou.
Používaná část jsou lipové květy. Z lípy bílé se však květy nepoužívají, jsou bezcenné. Poznají se odlišnou vůní. Lipový květ obsahuje hodně slizu, cukr, tříslovinu a étherický olej.
Lípa slouží hlavně jako stromy okrasný. Její dřevo je ušlechtilým řezbářským materiálem. Lýko z lípy slouží jako vazivo k výrobě užitných a ozdobných předmětů. Lipového květu se užívá hojně v lékařství.
V lidovém léčitelství je lipový květ všeobecně oblíben. Nejvíce se používá při horečnatých onemocněních horních cest dýchacích, kataru průdušek, chřipce, při bolestech hlavy a chudokrevnosti. Z lipového dřeva se dá také zhotovit prášek na čištění zubů.

Tagy: lípa srdčitá, lipový květ, lípa bílá, lípa velkokvětá, lípa zimní