Rakytník řešetlákový

Rakytník řešetlákovitý je vytrvalý, trnitý, opadavý až 6 m vysoký keř nebo strom z čeledi hlošinovitých. Je to dvoudomá, větrosnubná rostlina, proto jsou samčí a samičí květy na jiném jedinci.
Již od pradávna byl pro své léčivé účinky využíván na Sibiři, kde ho nazývali „Sibiřský zázrak“ nebo „Citroník severu“. Hojně byl užíván také v Mongolsku a v Číně. Dnes je již rozšířen i po celé Evropě a Asii.
Oddenek rakytníku je povrchový s horizontálním větvením a viditelnými kořenovými hlízami s velikostí golfového míčku.
Větve jsou hustě porostlé úzkými, krátce řapíkatými, kopinatými, celokrajnými listy, které jsou stříbřitě plstnaté.
Samčí pupeny jsou daleko větší než pupeny samičí. Samičí květy mají barvu žlutou, samčí zelenavě stříbrnou. Samčí (prašníkové) květy jsou uspořádány v krátkých jehnědách, samičí (pestíkové) vytváří chudé hrozny.
Malé peckovité plody kulovitého až vejčitého tvaru zrají od srpna do října. Mají žlutou, oranžovou až červenou barvu. Některé chutnají hořce, jiné kysele i nasládle.
Plody rakytníku řešetlákového obsahují spoustu vitamínů, minerálních látek, organické kyseliny, flavonoidy, sacharidy a účinný olej. Významný je obsah vitamínu E, kterého má rakytník nejvíce ze všech plodů. Množstvím karotenu (ze kterého se vytváří vitamín A) obsaženém v plodech se rakytník vyrovná mrkvi. Vitamínu C je v plodech rakytníku několikanásobně více než v pomerančích.
Plody se sbírají v srpnu až říjnu, když jsou červenooranžové a tvrdé. Většinou se zpracovávají čerstvé. Pokud se suší, tak rychle na vzdušném místě.
Používají se v domácím lékařství vnitřně i zevně nejvíce většinou ve formě rakytníkového oleje a šťávy. V domácnosti se z plodů vyrábí džemy, marmelády a různé sirupy.

Tagy: hippophae rhamnoides, léčivé účinky rakytníku, rakytník použití