Rakytník řešetlákový
Rakytník řešetlákovitý je vytrvalý, trnitý, opadavý až 6 m vysoký
keř nebo strom z čeledi hlošinovitých. Je to dvoudomá, větrosnubná
rostlina, proto jsou samčí a samičí květy na jiném jedinci.
Již od pradávna byl pro své léčivé účinky využíván na Sibiři, kde ho
nazývali „Sibiřský zázrak“ nebo „Citroník severu“. Hojně byl
užíván také v Mongolsku a v Číně. Dnes je již rozšířen i po celé
Evropě a Asii.
Oddenek rakytníku je povrchový s horizontálním větvením a viditelnými
kořenovými hlízami s velikostí golfového míčku.
Větve jsou hustě porostlé úzkými, krátce řapíkatými, kopinatými,
celokrajnými listy, které jsou stříbřitě plstnaté.
Samčí pupeny jsou daleko větší než pupeny samičí. Samičí květy mají
barvu žlutou, samčí zelenavě stříbrnou. Samčí (prašníkové) květy
jsou uspořádány v krátkých jehnědách, samičí (pestíkové) vytváří
chudé hrozny.
Malé peckovité plody kulovitého až vejčitého tvaru zrají od srpna do
října. Mají žlutou, oranžovou až červenou barvu. Některé chutnají
hořce, jiné kysele i nasládle.
Plody rakytníku řešetlákového obsahují spoustu vitamínů, minerálních
látek, organické kyseliny, flavonoidy, sacharidy a účinný olej. Významný
je obsah vitamínu E, kterého má rakytník nejvíce ze všech plodů.
Množstvím karotenu (ze kterého se vytváří vitamín A) obsaženém
v plodech se rakytník vyrovná mrkvi. Vitamínu C je v plodech rakytníku
několikanásobně více než v pomerančích.
Plody se sbírají v srpnu až říjnu, když jsou červenooranžové a tvrdé.
Většinou se zpracovávají čerstvé. Pokud se suší, tak rychle na
vzdušném místě.
Používají se v domácím lékařství vnitřně i zevně nejvíce
většinou ve formě rakytníkového oleje a šťávy. V domácnosti se
z plodů vyrábí džemy, marmelády a různé sirupy.
Tagy: hippophae rhamnoides, léčivé účinky rakytníku, rakytník použití
