Jírovec obecný

Jírovec obecný, jinak zvaný jírovec maďal, lidově také „koňský kaštan, divoký kaštan“ patří do čeledi jírovcovitých. Původem je jírovec z Malé Asie a přilehlých částí Balkánu. Do střední Evropy se brzy rozšířil ze severního Řecka a Bulharska. Nyní ho najdeme často v sadech, zahradách a stromořadích jako okraský strom.
Tento mohutný, košatý strom dosahuje výšky až 25 m. Kůra na kmeni a starších větvích je rozpraskaná, na mladých větvích je hladká. Z lepkavých pupenů vyraší brzy z jara listy z dlouhými, pětičetnými nebo sedmičetnými řapíky.
Kvete v květnu bílými, růžově a žlutě kropenatými květy, uspořádanými do jehlancovitých květenství. Nadkvětý semeník dozrává v kulatou, velkou, na povrchu skvrnitou tobolku, která obsahuje 1 – 3 velká, hnědá semena, která mají trpkou až stahující chuť.
Z jírovce se využívá květů, plodů (kaštany), listí a kůry. V kůře je obsažen glykosid (aeskulin) a třísloviny. V květech, které chutnají nasládle je tříslovina, cukr a látka „cholin“. Plody obsahují škrob a jsou dosti nahořklé.
Dřevo z jírovce se považuje za ušlechtilý materiál k výrobě nábytku. Kůra slouží v koželužství k vydělávání kůže, v některých zemích se používá jako barvivo. Plody (kaštany) se používají například v potravinářství a ve zvěrolékařství.
V lidovém lékařství se odvar z kůry používá proti úplavici a střevním katarům. Kaštany se využívají při přípravě prostředků proti průjmu a při chronickém revmatismu. Někdy se používá spařených kaštanových listů k obkladům na pohmožděniny.

Tagy: jírovec maďal, cholin, aeskulin, divoký kaštan, koňský kaštan