Jírovec obecný
Jírovec obecný, jinak zvaný jírovec maďal, lidově také „koňský
kaštan, divoký kaštan“ patří do čeledi jírovcovitých. Původem je
jírovec z Malé Asie a přilehlých částí Balkánu. Do střední Evropy se
brzy rozšířil ze severního Řecka a Bulharska. Nyní ho najdeme často
v sadech, zahradách a stromořadích jako okraský strom.
Tento mohutný, košatý strom dosahuje výšky až 25 m. Kůra na kmeni a
starších větvích je rozpraskaná, na mladých větvích je hladká.
Z lepkavých pupenů vyraší brzy z jara listy z dlouhými, pětičetnými
nebo sedmičetnými řapíky.
Kvete v květnu bílými, růžově a žlutě kropenatými květy,
uspořádanými do jehlancovitých květenství. Nadkvětý semeník dozrává
v kulatou, velkou, na povrchu skvrnitou tobolku, která obsahuje 1 –
3 velká, hnědá semena, která mají trpkou až stahující chuť.
Z jírovce se využívá květů, plodů (kaštany), listí a kůry. V kůře
je obsažen glykosid (aeskulin) a třísloviny. V květech, které chutnají
nasládle je tříslovina, cukr a látka „cholin“. Plody obsahují škrob a
jsou dosti nahořklé.
Dřevo z jírovce se považuje za ušlechtilý materiál k výrobě nábytku.
Kůra slouží v koželužství k vydělávání kůže, v některých
zemích se používá jako barvivo. Plody (kaštany) se používají například
v potravinářství a ve zvěrolékařství.
V lidovém lékařství se odvar z kůry používá proti úplavici a
střevním katarům. Kaštany se využívají při přípravě prostředků
proti průjmu a při chronickém revmatismu. Někdy se používá spařených
kaštanových listů k obkladům na pohmožděniny.
Tagy: jírovec maďal, cholin, aeskulin, divoký kaštan, koňský kaštan
