Námel
Námel, lidově také nazývaný „marma, svatolánské žito“, je
vlastně chorobně změněné obilní zrno, na němž je parazitní houba –
paličkovice nachová. Může se vyskytovat na všech druzích obilí, na
travách i pleveli. Nejvíce se mu však daří na žitu, kde způsobuje
značné škody.
Tato nepatrná houba se vytvoří za vlhkého a teplého počasí na jaře
z námelu, který minulý rok vypadl z klasu a přezimoval ve vlhké
půdě.
Paličkovice nachová se skládá z tenké nohy s malou, nachově zbarvenou
hlavičkou. Tato hlavička obsahuje mnoho nepatrných spor. Hmyzem nebo větrem
jsou potom tyto spory roznášeny na klasy, ještě před oplozením. Na
napadeném semeníku se nejdříve utvoří lepkavá vrstva, která zalepí
blizny a zabrání tak jejich oplodnění. Potom se z lepkavé hmoty stane
běložluté, měkké zrno, které pomalu roste a změní postupně barvu na
červenofialovou. Uvnitř je bílý.
Zralý námel má protáhlý tvar a vyčnívá z klasu. Dosahuje délky asi
2 centimetry a silný je asi půl centimetru. Na řezu je trojhranný nebo
čtyřhranný. Má podélnou rýhu s několika příčnými jizvami.
Námel obsahuje několik alkaloidů. Nejúčinnější je ergotin. Je to
červenohnědý prášek, který chutná hořce a zapáchá po houbách. Dále
obsahuje alkaloidy ergotinin a cornutin, kyselinu ergotovou a cerotovou,
barvivo, cukr a mastný olej. Námel je prudce jedovatý.
Námelu se používá jen v lékařství, hlavně v porodnictví a ženském
lékařství.
Tagy: paličkovice nachová, námelové alkaloidy, cornutin, ergotinin, ergotin