Námel

Námel, lidově také nazývaný „marma, svatolánské žito“, je vlastně chorobně změněné obilní zrno, na němž je parazitní houba – paličkovice nachová. Může se vyskytovat na všech druzích obilí, na travách i pleveli. Nejvíce se mu však daří na žitu, kde způsobuje značné škody.
Tato nepatrná houba se vytvoří za vlhkého a teplého počasí na jaře z námelu, který minulý rok vypadl z klasu a přezimoval ve vlhké půdě.
Paličkovice nachová se skládá z tenké nohy s malou, nachově zbarvenou hlavičkou. Tato hlavička obsahuje mnoho nepatrných spor. Hmyzem nebo větrem jsou potom tyto spory roznášeny na klasy, ještě před oplozením. Na napadeném semeníku se nejdříve utvoří lepkavá vrstva, která zalepí blizny a zabrání tak jejich oplodnění. Potom se z lepkavé hmoty stane běložluté, měkké zrno, které pomalu roste a změní postupně barvu na červenofialovou. Uvnitř je bílý.
Zralý námel má protáhlý tvar a vyčnívá z klasu. Dosahuje délky asi 2 centimetry a silný je asi půl centimetru. Na řezu je trojhranný nebo čtyřhranný. Má podélnou rýhu s několika příčnými jizvami.
Námel obsahuje několik alkaloidů. Nejúčinnější je ergotin. Je to červenohnědý prášek, který chutná hořce a zapáchá po houbách. Dále obsahuje alkaloidy ergotinin a cornutin, kyselinu ergotovou a cerotovou, barvivo, cukr a mastný olej. Námel je prudce jedovatý.
Námelu se používá jen v lékařství, hlavně v porodnictví a ženském lékařství.

Tagy: paličkovice nachová, námelové alkaloidy, cornutin, ergotinin, ergotin