Zemědým lékařský
Zemědým lékařský, lidově také nazýván „routička, rutka polní,
zemská pára“, je jednoletá bylina z čeledi zemědýmovitých. U nás je
všeobecně rozšířen. Najdeme ho na polích, rumištích i v zahradách.
Když je ho někde větší množství, vypadají jeho šedozelené listy a
lodyhy, jako by ze země vystupoval dým.
Z tenkého kořene vyrůstá bohatě se větvící lodyha, dorůstající do
výšky asi 25 centimetrů.
Kvete od května do září růžovými květy sestavenými na konci lodyhy do
hroznu.
Používaná část rostliny je nať. Hlavní součástí zemědýmu je alkaloid
fumarin, dále také kyselina fumarová a hořčiny. Čerstvá nať má odporný
zápach a slanou až nahořkle ostrou chuť. Sušením se její zápach
ztrácí.
Nať se sbírá na začátku květu, od května do července. Kořeny a hrubé
části se odstraní, zbytek sběru se rozprostře do tenkých vrstev a suší
se na slunci přirozeným teplem.
V lidovém lékařství se zemědýmu používá jako prostředek na
čištění krve, proti zácpě a při poruchách menstruace. Proti střevním
cizopasníkům, hlavně roupům se používají klystýry ze šťávy,
vytlačené z čerstvé natě.
Tagy: použití zemědýmu, fumaria officinalis, sušení zemědýmu, sběr zemědýmu, léčivé účinky zemědýmu
