Třezalka tečkovaná
Třezalka tečkovaná, lidově také nazývaná „bylina svatojánská,
střezalka, zvoneček svatojánský, bylina sv. Jana“, je vytrvalá rostlina
patřící do čeledi třezalkovitých. U nás se vyskytuje ve velkém
množství. Můžeme jí najít například na slunných mezích, na lesních
loukách, při okrajích lesů, v houštinách a na polích.
Přímá, nahoře rozvětvená lodyha třezalky dosahuje výšky asi půl metru.
Na ní jsou vstřícné lístky s krátkými řapíky.
Třezalka kvete od června do srpna žlutými květy sestavenými do bohatých
chocholíků. Kalich je tvořen pěti zašpičatělými kališními lístky,
pokrytými černými tečkami. Pět korunních plátků, které jsou také
tečkované, přečnívá kališní lístky. Květ má četné tyčinky.
Semeník dozrává v tobolku, uvnitř rozdělenou na tři pouzdra, ve kterých
je mnoho semen.
Používaná část rostliny je kvetoucí nať. Třezalka obsahuje těkavý
olej, tříslovinné látky, žluté a červené barvivo. Svou vůní
připomíná smrkovou pryskyřici. Má hořkou, stahující chuť.
Nať třezalky sbíráme v době květu, v červenci a srpnu tak, že
odřežeme celé kvetoucí byliny bez silných lodyžních stonků. Sušíme co
nejrychleji na slunci přirozeným teplem tak, aby zůstala zachována žlutá
barva květů.
Třezalky tečkované se používá v lidovém lékařství proti hlístům,
při zažívacích potížích, nechutenství a při migrénách. Zevně se
používá na pohmožděniny.
Při užívání třezalky bychom si měli dát pozor na pár věcí. Současně
bychom neměli užívat antidepresiva, antibiotika a hormonální antikoncepci.
Mohlo by dojít k ovlivnění působení těchto léků. Třezalku by neměli
užívat lidé s nízkým krevním tlakem, těžší formou cukrovky a
alergici. Také je třeba se v době používání této byliny vyhnout
slunění.
Tagy: střezalka, sběr třezalky, léčivé účinky třezalky, herba hyperici, hypericum perforatum, třezalka nežádoucí účinky, zvoneček svatojánský, sušení třezalky, bylina svatojánská, použití třezalky
